Opar podle Wiki
Wikipedie uvádí, že jednoduchý opar neboli herpes (latinsky Herpes simplex) je skupina infekčních onemocnění kůže a sliznic. Způsobuje je Herpes simplex virus. U většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana. Je však stále velké množství lidí, u nichž se onemocnění opakuje, a to nejčastěji na rtech.
Dále Wikipedie uvádí, že existuje 5 postupných stadií oparu:
- 1. den – fáze brnění, pocit pnutí
- 2.–3. den – fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků, ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis
- 4. den – vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina, tato fáze může být velmi bolestivá
- 5.–8. den – vytvoří se strup, který však často praská, to může být způsobeno přílišným otevíráním úst, strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev
- 8.–12. den – opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva
Dle Wikipedie jsou v současné době pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV1+2, které jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, například genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.
Co způsobuje opar
Původcem tohoto veřejnosti dobře známého oparu je virus herpes simplex, který se vyskytuje ve dvou variantách: HSV1 a HSV2. HSV1 neboli Herpes simplex virus 1. typu je zodpovědný převážně za vznik oparu na rtu. Druhý typ viru způsobuje infekce v oblasti genitálu a konečníku, které označujeme jako genitální opar. Do skupiny lidských herpetických virů patří také Varicella zoster virus způsobující pásový opar.
Psychosomatická příčina
Vznik oparu či jiných onemocnění závisí na aktuálním stavu pacienta, především na jeho imunitě, hladině stresu či právě probíhajících nemocích. První kontakt s virem probíhá většinou nepozorovaně, často bez vzniku chorobných příznaků. Po kontaktu s virem, a to i v případě, že nedošlo k projevu nemoci, se začnou tvořit v organismu protilátky. Hlavním úkolem protilátek je identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry) v těle. Bohužel však nedokážou z infikovaného organismu virus zcela odstranit. Proto osoba již jednou virem oparu nakažená se stává po celou dobu života nosičem infekce. Z místa primární infekce se virus dostává nervovými vlákny do nervových uzlíků podél míchy nebo v mozku, kde virus přežívá po celý život. Nastanou-li příhodné podmínky jako oslabení organismu (například stresem, poraněním, po působení slunce, při chřipce nebo jiném zánětu v organismu) vycestuje podél nervu do příslušné části kůže nebo sliznice. Zde poté způsobí bolestivé puchýřnaté onemocnění – opar.
Časté opary – příčina
Až třicet procent lidí opakovaně trápí opary na rtech. První příznaky jsou typické: nepříjemné svědění, pálení, trnutí. Reagovat člověk začne teprve, když vyrazí puchýřky. Opary na rtech dokážou skutečně potrápit. Opar je infekční virové onemocnění. Virus se aktivizuje, jestliže je organismus nějak oslaben. Chřipka, horečnaté onemocnění, vyčerpání, stres, menstruace, těhotenství, přílišné vystavování slunci a vůbec UV paprskům, to všechno mohou být spouštěcí faktory. Neléčený opar na rtech, který projde všemi svými stadii – svědění, puchýřky, vřed, v nějž se puchýřky spojí, strup – nás trápí sedm až deset dnů.
Virus herpex simplex se „schovává“ v těle, i s ním se člověk obvykle poprvé setkává v dětství. Většinou to ani nezaznamená, tělo si hned vytváří protilátky. Nositelem tohoto viru je podle epidemiologických výzkumů až 90 % dospělé populace. Asi třem čtvrtinám lidí se opary na rtu nebo na jiných místech nikdy v životě „nevyrazí“. Ti druzí se s ním zato potkávají pravidelně.
Jak poznat opar
Vyskytuje se nejčastěji na rtech, na ústech a kolem nosu. Jde o drobný puchýřek naplněný tekutinou. Opar často praská, což je velmi bolestivé a nepříjemné a prodlužuje to dobu hojení. Opar později zaschne, objeví se stroupek, který postupně zmizí. Celá doba výskytu oparu trvá přibližně 10 dní.
Jak se zbavit oparu navždy
Léčba oparu by měla začít dříve, než se opar plně objeví. V okamžiku, kdy vás začne svědit ret, se opar začíná probouzet, zahajte tedy léčbu nějakým vhodným prostředkem – různými balzámy na rty s lyzinem a podobně. V lékárně těchto přípravků najdete celou řadu. Vhodné je zvýšit přísun zinku a vitaminů B12 a C, které posilují imunitní systém a působí antivirově. K léčení pomáhá také vitamin E, ten se užívá nejen vnitřně, ale jeho olej se může nanášet přímo na puchýřky. Dalším velmi účinným olejem, který se nanáší na puchýřky, je silně antiseptický olej z čajovníku – tea tree.
Moderní farmaceutické prostředky mohou lidem, kteří na opary trpí, významně pomoci. Přesto lékaři doporučují, aby se tito lidé – pokud to je možné – snažili vyhnout situacím, které onemocnění vyvolávají. Zázračná a snadná prevence proti oparům bohužel neexistuje. Pokud nejste komplikovaný případ, opar se vám ztratí přibližně do 10 dnů. K léčbě oparů si můžete pořídit přípravky proti virům – acykloviry. Seženete je ve formě tablet nebo mastí. S léčbou ale neotálejte, začněte s ní nejlépe ještě před vznikem puchýřku, tedy ve fázi nepříjemného svědění. Pokud na opary trpíte často, jistě tuto fázi snadno rozpoznáte. První pomocí proti oparu je i natření lékařskou vazelínou, zabrání to druhotné bakteriální infekci.
Vakcína na opar rtu neexistuje. Vakcína proti pásovému oparu existuje, jmenuje se ZOSTAVAX, ale je určena lidem starším 50 let.
Je nebezpečný velký opar na rtu?
Oparu na rtu se pokud možno nedotýkejte a dodržujte zvýšenou hygienu, abyste si ho nepřenesli na další místa. Opatrní buďte při holení nebo líčení v okolí oparu. Opar neolizujte, puchýřky nestrhávejte. Velká opatrnost je třeba při aplikaci kontaktních čoček, abyste si infekci z oparu nezanesli do oka. Opar okolo očí může způsobit komplikace se zrakem. Také buďte obezřetní při líbání a orálním sexu. Mohli byste infekci zanést i na pohlavní orgány. Máte-li opar déle než čtrnáct dní, nebo pokud se opakuje příliš často a je bolestivý, navštivte kožního lékaře.
Pozor u miminek. Šance přenosu viru HPS typu 1 (toho, který se objevuje na rtu) je z matky na dítě poměrně malá. Většina maminek má totiž v sobě protilátky, které plod přijímá přes placentu a novorozenci vydrží přibližně na 3 měsíce. Miminko můžete i kojit, pokud opar zrovna máte, protože protilátky jsou i v mateřském mléce. Miminka jsou tak ve většině případů proti oparům chráněná, a to i tehdy, pokud jejich matka mívá opar často. Nic však nepokoušejte. Stále myslete na to, že herpes je infekční virus přenosný hlavně dotykem a lidé s aktivními opary by se měli vyvarovat mazlení a líbání miminek. Zejména k novorozencům nikoho s oparem nepouštějte, ani kdyby to byl nejbližší příbuzný. Maminky by měly dotyky s kojencem po dobu aktivního oparu omezit na minimum a nejlépe při kontaktu nosit roušku.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Kompa