Vyhřezlá ploténka
Podstatou výhřezu ploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezlé ploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
- akutní blok krční páteře – ústřel,
- chronické bolesti krční páteře,
- cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
- cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
- cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
- kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
- bolesti v hrudní páteři,
- lumbago – bederní ústřel, houser,
- chronické bolesti v bedrech a kříži,
- kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezlé ploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezlé ploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
Cviky McKenzie
McKenzie metoda je souhrn cviků a technik podporujících regeneraci páteře. Cviky uleví od bolesti a lze je použít i k léčbě, pokud je diagnostikována vyhřezlá ploténka. Velkou výhodou metody se zdá být to, že řeší příčinu, nikoli důsledky, a určuje příčiny bolestí. Hledá se takový pohyb, který ulevuje od bolesti, a ten se používá k léčbě. Obzvláště na začátku je nutné, aby cvičení vedl terapeut. Díky vědecké podloženosti metody a dozoru fyzioterapeuta je možné vyřešit problém, který trvá roky, během několika terapií. Cviky je však nutné provádět nejméně dva měsíce po zmizení bolesti. Cvičení se nedoporučuje používat jen v případech infekčních onemocnění, nádoru, osteoporózy, těhotenství či při požívání alkoholu a drog.
Cviky
Prvním cvikem je leh na břiše. Spočívá v pouhém ležení na matraci či na zemi. Každou hodinu zaujímáme polohu na 5–10 minut. Bolest se může zvýšit, avšak při setrvávání by se měla snižovat.
Druhý cvik je založený na ležení na břiše, kdy se opíráme o předloktí tak, že se zakláníme. Lokty by měly být pod rameny a je nutné maximální uvolnění zad, svalstva a stehen.
Je možné vyzkoušet také to, že si opět lehneme na matraci či zem a zakloníme trup. Cvik dynamicky opakujeme. Desetkrát opakujeme každou hodinu. Propínáme lokty a tím zvedáme horní polovinu těla až do největšího možného záklonu, kde ustává bolest.
Poslední ze cviků provádíme podobně jako ten předchozí. Při maximálním záklonu však hluboce vydechneme. Následkem tohoto výdechu se zvětší záklon trupu.
Dornova metoda
Dornovou metodou můžeme šetrně ošetřovat páteř a klouby a nesprávně stojící obratle uvádět do správné polohy tlakem palce, aniž bychom poškodili šlachy, vazy nebo svaly. Pro správné fungování motoriky a stabilizace pohybového aparátu člověka se jako první krok Dornovy terapie zjišťuje a upravuje délka nohou klienta. V téměř 99 % všech případů mají klienti, aniž by to vědomě pociťovali nebo si to uvědomovali, rozdílnou délku dolních končetin, a to v rozmezí od 1 do 4 cm. Právě rozdíl délky nohou je ve velké míře zodpovědný za úporné bolesti bederní části zad, bolesti kyčlí, ale i dalších partií zad a šíje. Po upravení a srovnání délky nohou klienta se přistupuje k diagnostice a úpravě SI (sakroiliakálního) skloubení, tedy k úpravě postavení pánve v sagitální (předozadní) rovině.
Dornova metoda (terapie Dornovou metodou) je neinvazivní metoda šetrná k tělu, kloubním spojením, šlachám, svalům a kostem. Její správně provedená aplikace je nebolestivá. Pakliže se bolest vyskytne, tak jen krátce, účelně a pouze se svolením a vědomím klienta.
Při použití Dornovy metody na recentraci páteřních obratlů by se mělo postupovat následovně: Nejdříve se zkontroluje a případně upraví délka dolních končetin a SI skloubení. Následně na řadu přichází diagnostika a úprava postavení pravolevě vybočených obratlů, recentrace ramenních, loketních a zápěstních skloubení. Klientům se po absolvování terapie Dornovou metodou doporučují doplňující fixační cviky, které provedenou recentraci kloubů a obratlů fixují a prodlužují efekt terapie. Tyto cviky se klientům vysvětlí, předvedou a klienti se tyto cviky naučí kvalifikovaně používat, aby se neobjevila vyhřezlá ploténka. Vždy je nutný individuální přístup.
Terapie Dornovou metodou je podanou rukou těm, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého života, rozhodli se převzít zodpovědnost za zdraví svého pohybového aparátu do vlastních rukou, a pro ty, kteří pochopili, že alopatická medicína (a sní spojené polykání léků) není odpovědí na všechno. Přijetí vlastní odpovědnosti a aktivní účast ve vlastní léčbě je prvním a nezbytným krokem k trvalému zdraví, radosti z pohybu a životu bez omezení.
Cviky na L5 S1
Obratel L5 je pátý obratel bederní části páteře (počítáno od hlavy je dvacátý čtvrtý). Obratel L5 ovlivňuje orgány spodní části nohou (lýtka, holeně, kotníky, chodidla).
Obratel L5 zdravotní problémy:
- nateklé (nejen) kotníky
- chladné nohy (špatné prokrvování spodní části nohou)
- křeče v nohách
- vředy na holeních
- zlost, neschopnost přijímat radost
- nenávist sám k sobě s pocitem viny
- problémy se sexualitou
- člověku chybí zázemí (typicky: finanční nejistota)
- dlouho trvá, než něco zpracuje (i fyzicky)
- strach z budoucnosti
- otáčení dolních končetin v kyčelním kloubu
- pohyb stehen směrem ven
- ohýbání a následné narovnání dolních končetin v kolenním kloubu
- otáčení nohou
- sedavé zaměstnání
SI skloubení
Sakroiliakální kloub označuje přechod mezi kostí křížovou (os sacrum) a kostí kyčelní (os ileum) a do češtiny je překládán jako křížokyčelní kloub. Často se také můžete setkat s názvem SI, hovorově „esíčko“. Jedná se o kloub tuhý, ve kterém jsou vykonávány pohyby malého rozsahu, které jsou ovšem důležité pro postavení pánve.
Projevy:
- bolest hýždí a zadní strany stehen
- bolest se přenáší do oblasti třísel či stydké spony
- omezení v běžných činnostech, jako je chůze do schodů či vystupování z auta
Cviky
Na břiše: Leh na břiše, ruce složené pod čelem. Začneme přitahovat levou nohu do plazení, ale přitom si hlídáme levý bok. V okamžiku, kdy máme pocit, že se levý bok začíná odlepovat od podložky, zastavíme pohyb levou nohou. V této pozici je výdrž s tlakem boků a levého kolena do podložky. Pak povolíme a provedeme na druhou stranu.
Na boku: Leh na pravém boku. Pravou ruku dáme pod hlavu, pravou nohu skrčíme v koleni, máme levou v koleni nataženou, v kotníku děláme „fajku“. Levou nohu zatlačíme vnitřním kotníkem do podložky a vytáhneme do dálky. Výdrž. Totéž na druhém boku.
Pejsek: Vzpor klečmo, zvedneme střídavě pokrčenou pravou a levou nohu do boku (na pejska). Boky přitom zpevníme a nepřetáčíme. Důležité je hlídat si, že koleno zdvižené nohy musí být minimálně tak vysoko jako její kotník. Účinnost cviku závisí na uvedených podmínkách, nikoli jen na tom, jak vysoko je kotník.
Sunutí kolena: Vzpor klečmo, naznačíme sunutí pravého kolena po podložce směrem k levé ruce. Pánev držíme pevně na místě. Po chvíli výdrže se vrátíme zpět a zopakujeme na druhou stranu.
Cvik na kraji lehátka: Vzpor klečmo na kraji lehátka, pokrčíme lokty a opřeme se o předloktí, vnitřní noha je u kraje lehátka, vnější visí mimo lehátko a je zavěšená nártem o lýtko druhé nohy. Provádíme mírný tah volně visícího kolene nahoru dolů, maximálně 2 cm pod okraj lehátka (noha je stále ve svislé poloze). Lokty a kolena svírají s lehátkem pravý úhel, nesedáme si na paty, nepřetáčíme tělo. Pak totéž na druhou stranu.
Zanožení: Vzpor klečmo, poté sed na patách, protáhneme ruce dopředu, následně se přesuneme do vzporu a zároveň zanožíme jednu nohu. Nepřetáčíme pánev, boky jsou pevné. Posadíme se zpět na paty, pak nahoru do vzporu a zopakujeme totéž pro druhou nohu.
POZOR! Když cvičení bolesti zhoršuje nebo ani po týdnu nepřinese úlevu, je třeba lékařské vyšetření.
Výhřez ploténky a sport
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
Tejpování vyhřezlé ploténky
Tejpy momentálně patří k jakési módě, nicméně jejich primární funkcí je pomoci člověku při pohybu. Mnohdy je ale mají na sobě i lidé, kteří momentálně neholdují žádné sportovní aktivitě. Kineziotejpem lze část páteře s výhřezem ploténky stabilizovat, ale chce to vždy pomoc odborníka.
Léčba vyhřezlé ploténky laserem
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
Operace
Chirurgická operace páteře, respektive meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni na pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlá ploténka operuje až v krajnosti, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Hammack