Kousnutí od roztoče je vyloučeno, protože roztoči nekoušou ani neštípou. Není proto ani možné zobrazit fotografie, na kterých jsou štípance na těle od roztočů. Ale můžete si zde na fotografiích prohlédnout, jak vypadají kožní projevy vyvolané jejich přítomností: fotografie příznaků přítomnosti roztočů.
Zdroj: Kousnutí od roztoče
V naší poradně s názvem JAK POZNAT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Je u svrabu podmínka svědění u každého případu?? Pokud je někdo bez tohoto svědění, tak to asi není svrab ne?? Je nějaký test? Četla jsem ze ano nějaká lampa na prosviceni a i stěry. Kde mi ho udělají??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění je charakteristickým znakem svrabu. Bez svědění to nebude svrab. Žádný test na svrab neexistuje. Diagnostika se obvykle provádí na základě obvyklého vzhledu a distribuce vyrážky a přítomnosti chodbiček v kůži. Diagnóza svrabu může být potvrzena identifikací roztoče, vajíček roztočů nebo výkalů roztočů. Toho lze dosáhnout opatrným odstraněním roztoče z konce jeho nory pomocí špičky jehly nebo získáním seškrábnutí kůže, které se pod mikroskopem prozkoumá na přítomnost roztoče, vajíčka nebo fekální hmoty roztočů. Toto mikroskopické vyšetření provede kožní lékař, který má potřebné vybavení.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Jak poznat svrab
Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.
Zde můžete vidět štípance od roztočů.
Zde můžete vidět štípance od sametky.
Zdroj: Kousnutí od blechy
V příběhu KOUSNUTÍ OD ROZTOČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý večer,problém pokousaná od roztočů strašně to svědí nic mi nepomáhá z čeho to mam.Slzeji mi oči posílám svědí mě nos.Chci poradit co mám stím delat.Dekuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Kousnutí od roztoče
Blechy jsou skákavý hmyz, který dorůstá velikosti od 2 do 8 mm. V Čechách se lze setkat asi s 90 druhy blech a všechny mohou poštípat i člověka.
Jak poznat štípance od tohoto hmyzu:
Někdy je velmi těžké rozeznat štípance od blechy, štěnice, komára či roztoče. Níže si můžete prohlédnout fotografie, jak konkrétní štípance vypadají.
Zdroj: Kousnutí od blechy
V příběhu ŠTÍPANCE NA TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobry den, nevite od jakeho hmyzu by to mohlo byt? Puvodne to byl klasicky maly pupinek jako od komara a ted je z toho takovyto bolak o prumeru 2cm, ktery se zanecuje. Predem diky za odpovedi
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila Mašková.
Také by mě to zajímalo. Letos jsem měla úplně to samé na šesti místech na těle. Jedno z nich je tvář. Vše se mi sice zhojilo po pravidelně desinfekci ale trvalo to několik měsíců cca 4-6 měsíců. Jenže zůstávají po ranach ošklivé jizvy.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zdroj: Příběh Štípance na těle
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Stačí, když jablečný ocet zředíte vodou v poměru 1 : 1 a namočeným tamponem si přetřete postižené místo.
Zdroj: Octový obklad na otok
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co popisujete, je v pořádku. Infectoscab zabil zákožku, která ale zůstala mrtvá pod vaší kůží. Tím, jak se pokožka snaží zbytky roztočů vypudit, tak se začervená a svědí úplně stejně jako při neléčeném svrabu. Vydržte, vše se zklidní do 7 dnů od aplikace masti na svrab.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Svrab
Pokud jste již prodělali svrab a dojde k opakovanému napadení, dochází k téměř okamžitému svědění – alergická citlivost způsobuje okamžitou reakci na roztoče. Léčba je nutná, aby došlo k usmrcení veškerých roztočů a jejich vajíček. Jen ve vzácných případech může dojít k usmrcení roztočů díky alergické reakci.
Zdroj: Jak poznat svrab
V naší poradně s názvem SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniel.
Dobry den. Opravdu to funguje s tim octem? A po jakou dobu se to rozetira po těle? Dekuju za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba svrabu octem bohužel nefunguje. Pár roztočů tím zabijete, ale larvy a hlouběji zavrtané roztoče neusmrtíte. Nejúčinnější lék na svrab je sirná mast a nebo na předpis pak Infectoscab, popřípadě přípravky s obsahem Permethrinu 5%, které se dají koupit v zahraničí.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Svrab diskusia
Na rozdíl od štěnic nemají roztoči rádi lidskou krev a nepotřebují živé hostitele, aby přežili. Jsou podobní štěnicím v tom smyslu, že obývají lidské příbytky, zde pak především postele, ve kterých je teplo a vlhkost.
Štěnice mají těžko identifikovatelnou charakteristiku štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, některé z nich se objevují v řadách po třech nebo pěti štípancích, nebo ve shluku zarudlých skvrn, kterým se říká štěnicová dermatitida. Tyto štípance jsou většinou v „cikcak vzoru“, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára. Štípance se objevují na odkrytých místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Jen zřídka se vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže. Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat. Štípanec od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Zde si můžete prohlédnout fotografie, na kterých je vidět kousnutí od štěnice: fotografie s kousnutím od štěnice.
Kousnutí od roztoče není možné porovnat, protože roztoči nekoušou ani neštípou. Jejich exkrementy ale vyvolávají alergie, čímž dochází ke kožním projevům, jako jsou dermatitidy, ekzémy, akné. Zde se můžete podívat, jak vypadají takovéto kožní projevy: roztoči na lidském těle.
Zdroj: Kousnutí od roztoče
V naší poradně s názvem PROSÍM O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sádlíková.
Dobrý den, prosím akutně o radu, mému příteli se před par dny udělali malé flíčky na rukou v následujících dnech se to ale rozšířilo až na předloktí a fleky se výrazně zvětšili. Děkuji moc za vaší radu a přeji příjemný zbytek dne. Sádlíková
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžou to být štípance od blechy, od štěnice nebo od svrabu, které by svědily. Pokud to nesvědí, tak to může být alergie a nebo ekzém. Pro rychlou léčbu bude potřeba přesně určit původ a to z fotografie nejde. Stavte se proto na kožním, kde to vyšetří a během několika minut dostanete účinnou léčbu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Prosím o radu
Dříve se na likvidaci roztočů používali insekticidy. V poslední době je však tento hmyz velmi vynalézavý, a dokonce už je odolný proti těmto metodám a těmto látkám. Zaručených návodů na to, jak se zbavit roztočů v ložnici, je určitě celá řada. Mnohdy ale postačí zapojit selský rozum a dodržovat pravidelné hygienické zvyklosti. Samozřejmostí u ložnice by mělo být pravidelné větrání, nejlépe ráno a večer, krátce a intenzivně. Pravidelným praním pyžama a lůžkovin ztížíte roztočům cestu do ložnice zase o něco více. Matracový chránič je dobré nejen zakoupit, ale také se na něj v praní zaměřit, a to pobytem v pračce nejlépe jednou za měsíc na 60 °. Sluneční svit hubí roztoče, ale je třeba vystavit matrace a lůžkoviny několikahodinovému slunečnímu svitu. Procento uhynutých roztočů je bohužel i přes to velice malé (3,8 %). Poslední výzkumy ukazují, že mnohonásobně účinnější a rychlejší ve vyhubení roztočů je používání UVC antibakteriálních vysavačů Raycop (93,5 %). Existují i vysavače s UV lampou, zaměřené speciálně na roztoče. Ovšem jistější a jednodušší je obalit, co se dá, do protiroztočového povlaku, pak stačí vysávání. Roztoče zničí praní ve vodě nad 60 °C po dobu jedné hodiny.
Zdroj: Kousnutí od roztoče
V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.
Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zdroj: Příběh Nemoci ostružin
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Fruhaufova.
dobrý den,
nakazila jsem se svrabem v jednom nejmenovanem masážním zařízení.. Bohužel to že to je svrab mi pan dr potvrdil až po týdnu, kdy už jsem byla osypaná úplně všude s obrovskou alergickou reakci na parazita samotného. Dostala jsem mast INFECTOSCAB která mi nepomohla a zabraly až kortikoidy. Udělala jsem doma totální deratizaci ale bohužel po 14 dnech se svrab objevil i u zbytku rodiny (2malé deti a manžel) dostaly stejnou mast a já také aby jsme to tedy zničily v rodině. Opět jsem udělala optření k tomu určená nic méně i na sobě i na dětech pozoruji že se nám pupínky objevují pořád. Byt se snažíme dodržovat maximální hygienu mám pocit že i když jsme mast aplikovaly už 2x že to nepomohlo..
Ráda bych věděla jestli přísady k domácí masti seženu v každé lékárně a zajímalo by mne v jakém momentě jsme nejvíc infekčí, pan dr totiž tvrdí že po aplikaci INFECTOSCABU už infekční nejsme čemuž mám problém věřit..
děkuji za odpověd..
Eva F
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Infectoscab je to nejúčinnější, co na trhu existuje proti svrabu. Není třeba doplňovat léčbu o další masti. Mast usmrtí narozené roztoče, ale nymfy se můžou dále vyvíjet do nových roztočů. A právě tím, jak svrab umírá pod kůží, způsobuje svědivé záněty, které vypadají, jako by se svrab znovu vracel. Vydržte proto v léčbě od svého lékaře a používejte jen Infectoscab podle jeho pokynů.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Svrab
Roztoči jsou tak malincí, že není možné je vidět pouhým okem. Proto je nutné všímat si několika věcí okolo a důkladně pečovat zvláště o svou postel. I když se každý den umyjete od hlavy až k patě a uleháte s pocitem absolutní čistoty, může vás časem překvapit nepříjemná vyrážka. Pokud se dokonale nestaráte také o své lůžko, na vině jsou roztoči, kterých máte nejspíš plnou postel (štípance z postele).
Celá postel je při nedostatečné péči doslova smetištěm biologického odpadu, které denně zásobujeme slušnou dávkou odumřelé kůže, lupů, potu, mazu, slin, chlupů a vlasů, ale i zbytkem krémů. Na takovémto místě často nespíte sami. Pro roztoče je to ideální hostina, a tak s vámi lože v hojném počtu sdílí. Povlečení by se mělo dle odborníků měnit alespoň jednou týdně, ale v letních dnech, nebo pokud se v noci hodně potíte, je ideální obměňovat ho každé tři dny.
Víte, že podle některých průzkumů tvoří desetinu váhy používaného polštáře nejen zbytky odumřelé kůže, ale také kolonie roztočů a jejich trus? Polštář byste měli alespoň jednou za tři měsíce vyprat na 60 °C, při kterých roztoči umírají, a potah na něj měnit dvakrát týdně. Vždyť na polštáři ulpívá nejvíce nečistot – kožní maz, pot, sliny, nebo zbytky kosmetických přípravků, které po čase mohou žluknout. Nejen tedy roztoči, ale i vaše vlastní biologické skvrny nebo kosmetické přípravky mohou být důvodem vašich nemizících kožních problémů a akné. Také byste měli pečovat o svou peřinu. Nejen povlečení je nutné vyprat. Většina potu a dalších zbytků kůže se totiž hromadí právě tady. Všimli jste si někdy, jak jsou peřiny zažloutlé? To je přesně ono. Společně se zbytky kůže se v peřině nachází také obrovské množství jak živých, tak mrtvých roztočů. Peřiny perte alespoň čtyřikrát ročně.
Udělejte si test na přítomnost roztočů:
Pokud jste alespoň třikrát odpověděli, že ano, s největší pravděpodobností máte ve své posteli roztočové nocležníky!
Zdroj: Kousnutí od roztoče
Nejčastější komplikací svrabu je bakteriální kožní infekce, která je podobná impetigu. K této kožní infekci nejčastěji dochází během poškrábání (poškození) kůže, kdy může dojít k nakažení vlasových folikul. V těchto případech jsou nejúčinnějším lékem antibiotika. Příznaky komplikací zahrnují změnu tloušťky kůže, její zarudnutí a šupinatění nebo lesklost z přetrvávajícího škrábání.
Ve vzácných případech může dojít k nákaze krustou (druh svrabu). Tento typ svrabu je závažnou formou. Obvykle se vyskytuje u lidí s oslabeným imunitním systémem, zejména u lidí s HIV, kteří mohou mít extrémní zamoření, které se odhaduje až na desetitisíce roztočů v těle. U zdravých jedinců je předpokládané zamoření okolo 10 až 15 roztočů.
Zdroj: Jak poznat svrab
Ušní svrab (Otodectes cynotis) je nejčastějším roztočem napadajícím zvukovod psů. Toto vysoce přenosné onemocnění se rozšiřuje přímým kontaktem. Významným příznakem je svědivost a tvorba tmavě hnědého až černého mazu, jelikož sliny přítomných roztočů způsobují alergické svědivé reakce ve zvukovodu. Diagnózu potvrdí mikroskopické zjištění roztočů v ušním výtěru.
U psů je ušní svrab příčinou jen asi 5 % všech zánětů zvukovodu, na rozdíl od koček se ale u psů objevují příznaky dříve. Zdá se, že svědění, které u některých zvířat provází infekci otodektovým svrabem, je způsobeno alergickou reakcí na přítomnost roztočů spíše než parazitem samotným. U některých zvířat mohou příznaky vyvolat už dva roztoči, u jiných se objeví až při těžkém napadení nebo vůbec. Svědění se u zvířat projevuje třepáním hlavou a intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním.
Přítomnost parazitů také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je nápadně tmavý a připomíná kávovou sedlinu. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou proto infekční pro ostatní vnímavá zvířata. Na člověka toto onemocnění není přenosné. Neléčený svrab může vést k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které mohou postihnout i bubínek nebo se šířit dále do středního ucha. Objeví-li se u domácího zvířete svědění nebo výtok ze zvukovodu, je nutné navštívit veterináře. Výše popisované příznaky mohou být způsobeny i jinými druhy roztočů, kvasinkami nebo plísněmi.
Zdroj: Ušní svrab u psa
Jakmile jste poprvé napadeni svrabem, trpíte svěděním, které trvá několik týdnů. Během této doby jste nakaženi, aniž byste to zpočátku věděli. V prvních týdnech se v těle teprve vyvíjí citlivost na roztoče, jejich vajíčka a výkaly. Poté, co se stanete citlivějšími, dochází k alergické reakci, která způsobuje svědění. Během léčby dochází k inhibici roztočů a postupnému zmírňování svědění. Návrat do práce či školy se obvykle doporučuje až po ukončení léčby. Léčba trvá několik dní, v závislosti na použitém přípravku. Pokud nedojde k usmrcení všech vajíček roztoče, může dojít k jejich vylíhnutí a znovuobnovení příznaků. Když není svrab léčen, dochází k množení roztočů, což vede ke zhoršení ran a svědění.
Zdroj: Jak poznat svrab
Pozor: Pokud se vaše příznaky během několika týdnů nezmění nebo se stále zhoršují, navštivte lékaře. Měli byste také navštívit lékaře kvůli diagnóze, když nenajdete známky štěnic ve vaší posteli a nemůžete identifikovat zdroj štípanců nebo vyrážky. Příznaky poštípaní štěnicemi jsou podobné těm, které jsou výsledkem poštípaní jiným hmyzem a kožním problémům.
Osoby, které mají v domácnosti jedince, který prodělal svrab, by měly být preventivně léčeny. Toto obvykle zahrnuje i osoby bez příznaků. Příznaky se mohou totiž objevit v období od 4 až 6 týdnů. Je důležité, aby došlo k řádnému vyčištění nebo vyprání ložního prádla a oblečení, protože musí dojít k inhibici veškerých roztočů. V případě léčby byste měli postupovat následujícím způsobem:
Není nutné další čištění, například mytí postelí nebo stěn, podlah či nábytku. Výjimka je u pacientů, kteří trpí krustou (druh svrabu), v tomto případě dochází k dennímu mytí postelí a oblečení, zejména během léčby této formy svrabu.
Zdroj: Léčba svrabu
Roztoči jsou z odborného hlediska fascinujícím živočišným druhem. Dokážou přežít i v těch nejextrémnějších podmínkách a mají schopnost se přizpůsobit vlastně čemukoliv. Žijí třeba i za polárním kruhem. Pouhým okem nemáte šanci roztoče vidět, jejich velikost je cca 80 μm až 1 mm. Roztoči byli jako živočišný druh objeveni teprve v roce 1964. Dosud byly identifikovány desítky druhů a další neustále přibývají. Někteří roztoči jsou užiteční (přispívají například k rozkladu mrtvých živočichů a rostlin), ale mnoho z nich je nebezpečných zejména pro lidi i zvířata. Bylo dokázáno, že se umí dokonale přizpůsobit svému prostředí. Nyní už existuje i druh roztoče, který dokáže přežít i v tak nepřívětivém prostředí, jako je klimatizace.
Roztoči si libují v tmavých místech a také v prachu. Vhodným prostředím jsou pro ně také tkaniny. Rádi si pochutnávají na odpadlých šupinkách kůže či na zbytcích potravy. Najdete je tak téměř všude. Určitě i u vás doma je plno roztočů v koberci, v sedačce, v tmavých rozích koupelny, na záchodě, kuchyňské lince a pozor – asi nejvíce roztočů se bude nacházet ve vaší posteli. V českých domácnostech se nejčastěji nacházejí roztoči čeledi Pyroglyphidae, zejména rod Dermatophagoides. Ale pozor, pokud máte doma domácího mazlíčka, i on je domovem roztočů. Roztoči se také mohou nacházet na potravinách. Zejména na těch, které doma skladujete delší dobu. Každý roztoč je pěkný pracant – během svého života vyprodukuje exkrementy o dvěstěnásobku své váhy. A právě exkrementy jsou na roztočích tím nejvíce nebezpečným. Dostávají se do vzduchu, my je vdechujeme a tak vznikají potíže.
Roztoči a jejich výkaly jsou především příčinou celé řady alergií. Potíže mohou způsobit alergikovi, ale i jinak zdravému člověku. Roztoči mohou vyvolat nebo zhoršit atopický ekzém či způsobit různě intenzivní kožní vyrážky. Velmi nebezpečný je výskyt roztočů pro astmatiky. Mohou totiž u nich vyvolat těžké astmatické záchvaty. Dýchání zhoršují ale i u nás všech ostatních.
Zdroj: Kousnutí od roztoče
Já měla štípance v létě. Noha mi natekla dvojnásobně. Šla jsem k lékaři, ale tam zrovna malovali. V zoufalství jsem zašla do lékárny. Paní mi dala fenistigel a zásyp na rány s desinfekcí. Asi za 3 dny se vše zahojilo.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Svědění je charakteristickým znakem svrabu. Bez svědění to nebude svrab. Žádný test na svrab neexistuje. Diagnostika se obvykle provádí na základě obvyklého vzhledu a distribuce vyrážky a přítomnosti chodbiček v kůži. Diagnóza svrabu může být potvrzena identifikací roztoče, vajíček roztočů nebo výkalů roztočů. Toho lze dosáhnout opatrným odstraněním roztoče z konce jeho nory pomocí špičky jehly nebo získáním seškrábnutí kůže, které se pod mikroskopem prozkoumá na přítomnost roztoče, vajíčka nebo fekální hmoty roztočů. Toto mikroskopické vyšetření provede kožní lékař, který má potřebné vybavení.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý večer,problém pokousaná od roztočů strašně to svědí nic mi nepomáhá z čeho to mam.Slzeji mi oči posílám svědí mě nos.Chci poradit co mám stím delat.Dekuji za odpověď
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Také by mě to zajímalo. Letos jsem měla úplně to samé na šesti místech na těle. Jedno z nich je tvář. Vše se mi sice zhojilo po pravidelně desinfekci ale trvalo to několik měsíců cca 4-6 měsíců. Jenže zůstávají po ranach ošklivé jizvy.
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobry den, nevite od jakeho hmyzu by to mohlo byt? Puvodne to byl klasicky maly pupinek jako od komara a ted je z toho takovyto bolak o prumeru 2cm, ktery se zanecuje. Predem diky za odpovedi
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
To, co popisujete, je v pořádku. Infectoscab zabil zákožku, která ale zůstala mrtvá pod vaší kůží. Tím, jak se pokožka snaží zbytky roztočů vypudit, tak se začervená a svědí úplně stejně jako při neléčeném svrabu. Vydržte, vše se zklidní do 7 dnů od aplikace masti na svrab.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Léčba svrabu octem bohužel nefunguje. Pár roztočů tím zabijete, ale larvy a hlouběji zavrtané roztoče neusmrtíte. Nejúčinnější lék na svrab je sirná mast a nebo na předpis pak Infectoscab, popřípadě přípravky s obsahem Permethrinu 5%, které se dají koupit v zahraničí.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Můžou to být štípance od blechy, od štěnice nebo od svrabu, které by svědily. Pokud to nesvědí, tak to může být alergie a nebo ekzém. Pro rychlou léčbu bude potřeba přesně určit původ a to z fotografie nejde. Stavte se proto na kožním, kde to vyšetří a během několika minut dostanete účinnou léčbu.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Infectoscab je to nejúčinnější, co na trhu existuje proti svrabu. Není třeba doplňovat léčbu o další masti. Mast usmrtí narozené roztoče, ale nymfy se můžou dále vyvíjet do nových roztočů. A právě tím, jak svrab umírá pod kůží, způsobuje svědivé záněty, které vypadají, jako by se svrab znovu vracel. Vydržte proto v léčbě od svého lékaře a používejte jen Infectoscab podle jeho pokynů.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,
maminka plela zahradu a od té doby má ve vlasech jakési černé nebo hnědé malé broučky, kteří jsou aktivní především večer a v noci, lezou a štípou. Ve vlasech nejsou hnidy, jen štípance. Také prý tyto malé broučky lze jen těžko rozmáčknout. Hledala jsem informace na internetu, volala jsem různým lékařům, ale nikdo neví o co se jedná? Na internetu je pouze zmínka o vších. Šampón proti vším vůbec nezabírá, prosím o radu co máme dělat?
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Vloni se mi na břiše objevil naprosto stejný červený flek. Po několika dnech sám zmizel. Po roce mám velké problémy s bolestí kloubů, brněním rukou i nohou. Napadá mě, zda ten flek nemohla být borelioza. Neměla jsem ale klíště, tedy aspoň o tom nevím. Měla jsem však štípance od jiného různého hmyzu a to s velkými alergickými reakcemi ve formě fleků a otoků kolem štípanců.
Děkuji za odpověď, s pozdravem Hana
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: http://www.google.cz/images…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět