Co je to kopřivka
Kopřivka je onemocnění charakterizované výsevem takzvaných pupenů (pomfů či urtik), které jsou zpravidla svědivé a které se dokonale hojí (lékaři označují tento stav jako hojení ad integrum). Kopřivkou nejčastěji trpí mladí dospělí jedinci.
Při kopřivce se objeví nejprve zarudnutí kůže a následně charakteristické pomfy. Při vazodilataci cév dochází k tomu, že se lokálně zvýší množství krve, která do dané oblasti přitéká. Jednoduše řečeno: víc červené krve v oblasti způsobí začervenání kůže. Díky vazodilataci a dalším působkům se zvýší další důležitý faktor – cévní permeabilita, což je propustnost cévní stěny pro vodu a látky v ní obsažené. Tekutina se dostává do koria (škáry, druhé vrstvy kůže pod pokožkou), kde nad sebe vytlačuje masy buněk, což dává vznik charakteristickým výsevům, které na své pokožce nemocný vidí. Je to silně svědící, oteklé, ploché a dobře ohraničené ložisko.
Nejvíce zřejmým symptomem pro pacienta je svědění, které bývá zpravidla velmi intenzivní. Svědění však vyvolává spíše tendenci k tření, nikoliv ke škrábání kůže. Proto exkoriace (poškození kůže nehty při škrábání) není typickým příznakem. Svědění je nejintenzivnější při vzniku pupenů, mírnější je pak večer.
Tyto základní příznaky nemoci mohou být doprovázeny vzácnějšími, což je především možnost poškození sliznic, které se projeví obtížnějším dýcháním, chrapotem a průjmem. Dále mohou vznikat otoky a bolesti kloubů, pacient může mít teplotu, může cítit celkovou nevolnost a podobně.
Dermatologové rozlišují celou řadu typů kopřivek, ať už podle lokalizace či příčin vzniku.
Je kopřivka přenosná?
Kopřivka přenosná není, a to z toho důvodu, že podstatou vzniku kopřivky (neboli odborně urticy) je alergická reakce organismu na určitou látku nebo nějaké okolnosti. Pro jiné lidi může být tato věc zcela neškodná, ale u někoho vyvolá setkání s daným podnětem přehnanou reakci, která se může kromě jiného projevit i vyrážkou na kůži.
Samotné podráždění kůže je způsobené uvolněním histaminu z buněk do jejich okolí. Dojde ke zvýšení propustnosti cév, tekutina z krve se dostane do podkoží a vytvoří se zde pupeny uskupené do různě rozsáhlých ložisek.
Nezřídka se kopřivka objevuje jako následek konzumace určitých potravin (například ořechů, jahod, rajčat, citrusů, ryb) nebo léků. Může se vyskytnout i po vystavení těla nepříjemným fyzikálním vlivům nebo po používání některých kosmetických přípravků. Velmi často se kopřivka vyskytuje u dětí.
Chronická kopřivka
Chronická kopřivka je onemocnění s urtikálními výsevy kontinuálními či recidivujícími alespoň 2x týdně po dobu delší než 6 týdnů. Tato kopřivka však může trvat i desítky let. U poloviny případů se nepodaří zjistit příčinu.
Kopřivka ze stresu
Ač je to zvláštní, kopřivka může být i cholinergického či stresového původu. Silné emoce, jako je zlost, stres nebo rozpaky, zvyšující teplotu pokožky mohou být také příčinou kopřivky.
Kopřivka v těhotenství
Totéž platí o těhotenství. Zde je namístě, aby maminka při obtížích vyhledala odbornou pomoc.
Idiopatická kopřivka
V současnosti je známo, že u 30–50 % pacientů s chronickou idiopatickou kopřivkou má jejich onemocnění autoimunitní podklad, i když potvrzení této diagnózy není jednoduché. Idiopatická kopřivka zahrnuje minimálně dvě podskupiny onemocnění.
Jednou z nich je v současnosti autoimunitní chronická kopřivka, která je způsobena autoprotilátkami, namířenými buď proti vysokoafinnímu IgE receptoru FcεR1 nebo méně často proti IgE protilátkám. Tato skupina, do níž bývají přiřazováni i pacienti, kteří mají kromě idiopatické kopřivky i vyšší výskyt autoprotilátek proti štítné žláze, zahrnuje 30–50 % nemocných, jimž byla předtím přisouzena diagnóza idiopatické kopřivky. Vhodné rutinní diagnostické testy pro tuto podskupinu nejsou zatím k dispozici. Zbývající pacienti (50 %) s idiopatickou kopřivkou zůstávají „idiopatickými“, ačkoli podle některých předpokladů by i tato skupina onemocnění mohla mít autoimunitní základ. Současné techniky detekce bohužel neumožňují případné autoprotilátky odhalit. Pro některé pacienty s autoimunitní kopřivkou může být přínosná imunoterapie.
Náhlá kopřivka v noci
Kopřivka, která se objeví náhle v noci, signalizuje akutní kopřivku. U pacienta se pozoruje prakticky každodenní výsev pomfů, tato forma kopřivky se hojí do 6 týdnů. Nebo se může jednat o kontaktní kopřivku, ta je charakterizována vznikem na kůži při kontaktu s látkou, která má schopnost kopřivku vyvolat, a to imunologickým či neimunologickým mechanismem.
Dieta při kopřivce
Léčbou a zároveň prevencí vzniku kopřivky je vyvarování se podnětu, který ji způsobil. Bohužel velmi často není příčina jejího vzniku zřejmá. Během léčby, zvláště pokud se jedná o chronicky se vyskytující kopřivku, je nutná konzultace s dermatologem, který pomůže určit adekvátní léčbu. Ta může obnášet i podávání léků – antihistaminik, kortikoidů, imunosupresiv. Lze provést rozbor krve s cílem nalézt vyvolávající činitel.
Uplatňují se rovněž režimová opatření – eliminace stresu, alkoholu. Na místo, kde se kopřivka objeví, by dále neměly působit žádné nepříjemné fyzikální vlivy (přílišný chlad nebo teplo). Je třeba zvolit vzdušný a volný oděv, který nebude kůži v postiženém místě ještě více dráždit. Na místo výsevu se dají aplikovat krémy, mléka a různé roztoky, které dokážou zmírnit obtěžující svědění.
Kopřivku nejčastěji vyvolávají ořechy, vejce, mořské plody, mléko a sýry. Příčinou mohou být také některé přísady nebo konzervační prostředky. Proto je nutné tyto potraviny eliminovat.
Můžete zkusit přísnou dietu na 3 dny (ne mléčné výrobky, lepek, z ovoce jen banán, případně pečené jablko), zbytek týdne pak mírnější (kysané mléčné výrobky).
Vůbec nejčastější potravinovou alergií v dětském věku, hlavně v tom kojeneckém a batolecím, je v Česku alergie na kravské mléko. Následuje alergie na vaječný bílek, ořechy a pak méně významné alergie na obiloviny, ovoce, zeleninu nebo ryby. V dospělosti se vytrácí alergie na kravské mléko (uvádí se, že až 80 % alergií na kravské mléko vymizí do šesti let věku dítěte) a naopak nabývá na významu alergie na ořechy, ovoce, mořské ryby nebo plody moře.
Pokud je jednoznačně prokázána alergie na konkrétní potravinu, je nejúčinnější léčbou vyřazení takové potraviny z jídelníčku. Zjednodušeně řečeno, pokud vám vadí oříšky, nesmíte jíst nic, co obsahují. Ale pozor, neznamená to, že jen nebudete jíst oříškové pokrmy, zbytky oříšků se mohou skrývat ve výrobcích, ve kterých je vůbec nečekáte. Proto velmi pečlivě studujte informace na obalu. Dosti často se nevyskytuje alergie na celou potravinu, ale jen na její součást, takže se stačí vyhnout této složce (například sezamová nebo maková zrnka na pečivu nebo konzervační látky a potravinářská barviva). Nezbytností je podrobné poučení pacienta a jeho rodiny. V žádném případě nekupujte potraviny, které mají nejasné označení a nelze tedy z obalu zjistit, zda neobsahují dané alergeny.
Většina alergií na potraviny je celoživotní a nevymizí.
Babské rady na kopřivku
- Připravte si vhodnou směs bylinek, které by měly s léčbou kopřivky pomoci...
Potřebujete: 10 g kořene omanu pravého, 10 g kořene pýru plazivého, 20 g květu měsíčku lékařského, 20 g kořene jehlice trnité, 40 g vrbové kůry
Vše dejte do jedné nádoby, promíchejte a vždy použijte 1 vrchovatou lžíci směsi, zalijte 200 ml vroucí vody a nechte 10 minut vylouhovat. Poté sceďte a pijte vždy dvakrát denně.
- Nanášejte na postiženou oblast mokré obklady.
- Pokuste se pracovat a spát v chladné místnosti.
- Noste volné oblečení.
- Použijte rostlinná antihistaminika – kopřiva nebo bazalka.
- Vyzkoušejte teplou ovesnou koupel, která zmírňuje svědění a uklidňuje pokožku.
- Používejte gel z aloe vera (tato rostlina je účinná na všechny kožní onemocnění).
- Konzumujte zázvor.
- Obohaťte svůj jídelníček o vitaminy, zejména vitamin C, který posílí imunitní systém a předchází kožním onemocněním.
Pokud se kopřivka nelepší, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Leoh