Co znamená voda v nohách
Otoky postihují orgány s množstvím řídkého pojiva, málo parenchymatózní orgány. Edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina (pitting edema). Mohou se vyskytnout otoky nohou, otok kotníku pravé nohy, otok levé nohy. Kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se řasí. Buňky jsou oddálené a zvětšené, mezi snopečky vaziva jsou štěrbiny vyplněné edémovou tekutinou.
Příčinami otoků jsou patologické stavy, při nichž převažuje únik tekutiny do extravaskulárního prostoru nad jejím zpětným vstřebáváním do krve. Mohou být následkem změny hydrostatického gradientu, změny osmotického gradientu (včetně blokády lymfatické drenáže), změny permeability kapilární stěny či kombinací těchto tří mechanismů.
Oteklé nohy, teče z nich voda
Generalizované otoky mohou být venostatické, hypalbuminotické, toxické a angioneurotické. Klinicky se rozlišují otoky kardiální, renální, jaterní, hypalbuminemické, alergické, otoky při preeklampsii a nepravý otok typu myxedému. U generalizovaných otoků je vlivem sníženého objemu cirkulující tekutiny vždy aktivována osa renin–angiotensin–aldosteron.
Kardiální otok
Etiopatogeneticky jde o venostatický edém. Příčinou je selhávání srdce jako pumpy, jehož následkem je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry. Vzroste tak filtrace vody z kapiláry do tkáně a klesne zpětná resorpce. Tekutina uniká do intersticia (vmezeřená tkáň orgánu) tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají. Snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody.
Klinický obraz
U pravostranného srdečního selhání je základním projevem vznik perimaleolárních symetrických otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru. Dále zvýšená náplň krčních žil až s pulzací, hepatojugulární reflux, hepatomegalie, splenomegalie a ascites.
U levostranného srdečního selhávání je to pak edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární).
Diagnostika
Základem je ECHO. Změny jsou viditelné i na RTG (plicní edém) či EKG.
Jaterní otoky
Jaterní otoky kombinují dva mechanismy: toxický a hypalbuminemický. Základem je stáza krve v portálním systému, do níž pronikají gramnegativní střevní bakterie, které běžně bývají eliminovány v játrech. Stázou se otevírají portokavální anastomózy, kterými se gramnegativní bakterie dostávají do systémového oběhu. Tato endotoxémie způsobí zvýšenou tvorbu oxidu dusnatého, jenž působí v periferii vazodilatačně. Následkem je otok, snížení cirkulujícího objemu krve a aktivace systému renin–angiotenzin–aldosteron. Poškozená syntetická funkce jater zároveň zapříčiňuje hypalbuminémii a pokles onkotického tlaku.
Příčiny
Nejčastější příčinou je jaterní cirhóza jako následek etylismu.
Diagnostika
Anamnéza (etylismus, krvácení z jícnových varixů, punkce ascitu), fyzikální vyšetření (hepatomegalie, ascites), sono břicha (tumory). Biochemicky jaterní funkce, albumin (prealbumin).
Renální otoky
Renální otoky mohou být způsobeny dvěma mechanismy: retencí sodíku a vody (oligurie/anurie) a hypalbuminémií (proteinurie, viz níže).
Diagnostika
V diagnostice je kromě biochemického vyšetření důležitá sonografie ledvin.
Hypalbuminotický edém
Patofyziologicky jde o nedostatek plazmatických bílkovin (zejména albuminů), jehož důsledkem je pokles onkotického tlaku krve. Klesá tak zpětné vstřebávání vody z intersticia do kapilár, tekutina pronikající do intersticia zvětšuje jeho hydrostatický protitlak a po ustavení rovnováhy se tvorba otoku zastaví. Úbytek intravaskulární tekutiny aktivuje systém R-A-A, který ovlivněním renálních funkcí způsobí zadržování vody.
Diagnostika
Anamnéza a fyzikální vyšetření. Diagnostika se opírá na první místě o průkaz hypalbuminémie. Na místě je dále vyšetření syntetické funkce jater, biochemie moči, sono břicha.
Příčiny
Jde buď o nedostatečný přísun bílkoviny potravou, nebo ztrátu krevních bílkovin. Nedostatečný přísun bývá u poruch příjmu potravy, dysfagií, malabsorpčních stavů či nádorových onemocněních. Zvýšená ztráta bílkovin může probíhat močí v podobě proteinurie, stolicí u exsudativní enteropatie či do výpotků (ascites, fluidothorax).
Angioneurotický edém
Jde o zvýšení permeability kapilár účinkem různých toxinů (bodnutí hmyzem), při sepsi, šoku, inhalaci dráždivých látek v plicích a podobně.
Rozlišují se tři typy:
- edém na podkladě IgE zprostředkované reakce u alergií,
- angioedémy,
- vzácný edém na podkladě hereditárního nebo získaného defektu inhibitoru C1 proteinu.
Otoky u preeklampsie
Jde o uvolnění angiogenních faktorů z placenty následkem placentární hypoxie. Následkem je systémová endoteliální dysfunkce. Otoky zhoršuje proteinurie.
Polékové otoky
Jde o nežádoucí účinek léků. Časté jsou například otoky u blokátorů kalciových kanálů.
Cyklické otoky
Premenstruálně se u některých žen vyskytují otoky, jejichž příčina je neznámá.
Nepravý otok typu myxedému
Myxedém je otok připomínající stav u velmi pokročilé hypotyreózy. Nejedná se o hromadění samotné tekutiny v intersticiu, ale o hromadění mukopolysacharidu.
Klinický obraz
Myxedém je na rozdíl od pravých otoků tvrdý. Klinický obraz doplňuje únava, somnolence a pomalý, huhňavý hlas. U hypotyreózy je těžká bradykardie. Je nutné dát pozor na srdeční zástavu.
Terapie
Substituce hormonů štítné žlázy.
Lokální otoky
Lymfostatický edém
Při poruše lymfatické drenáže intersticia se v něm hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.
Může být primární:
- nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách),
- zánět,
- parazit (vlasovci – Filaria),
- trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
- po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin.
Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.
Zánětlivý edém
Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).
Příčiny
Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu (tumor). Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.
Žilní otoky
Jde o otoky při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.
Klinický obraz
Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi (corona flebectatica) a varixy, poruchami pigmentace (hemosiderinové pigmentace), stasis dermatitis, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.
Příčiny
U akutních je to zejména flebotrombóza, u chronických především žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.
Edémová tekutina může být:
- chudá na bílkoviny (transsudát) – měkké otoky – venostatický a hypalbuminotický edém,
- bohatá na bílkoviny (exsudát) – tuhé otoky – lymfostatický a zánětlivý edém.
K odlišení transsudátu a exsudátu se používají Lightova kritéria.
Anasarka je edém pojiva (povšechné prosáknutí tkání). U edému se může objevit tekutina z nohy.
Co na vodnaté nohy
Vždy je nutné nalézt příčinu, proč se to děje, a tu odstranit. Tento stav může být zapříčiněn stravou, psychikou, toxiny, nedostatkem pohybu. Jinak budete nejspíš jen léčit symptom něčeho, co má svůj důvod a původ v něčem úplně jiném.
Jak zastavit tečení vody z nohy
Pokud se otoky týkají obou dolních končetin, příčina bude v onemocnění vnitřních orgánů – selhávání srdce, ledvin, jater. Pokud se otoky dále zhoršují, je nutné co nejdříve upravit dávky podávaných léků na odvodnění, případně přidat další. Proto neodkládejte návštěvu lékaře.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Hivi